Začněte plánováním. Promyslete si, kde záhon bude, jak velký má být a co v něm chcete pěstovat. Zohledněte přístup ke světlu — většina zeleniny i okrasných rostlin potřebuje alespoň šest hodin přímého slunce denně. Důležitá je také dostupnost vody a vzdálenost od stromu, jehož kořeny by mohly konkurovat rostlinám v záhonu. Tvar záhonu může být libovolný, ale dbejte na to, aby byl dostatečně úzký pro pohodlnou práci z obou stran — ideálně ne širší než 120 centimetrů.

Jakmile máte místo vybrané, přichází na řadu příprava půdy. Pokud zakládáte záhon na trávníku, máte dvě možnosti. První je fyzické odstranění drnu pomocí rýče — je to náročná práce, ale výsledek je okamžitý. Druhou možností je metoda překrytí, kdy plochu zakryjete vrstvami kartonu a kompostu. Karton potlačí trávu a postupně se rozloží, kompost vytvoří výživnou vrstvu pro rostliny. Tato metoda je méně náročná, ale vyžaduje více času.

Po přípravě plochy půdu důkladně prokypřete do hloubky alespoň třiceti centimetrů. Odstraňte kameny, kořeny plevelů a velké hrudky. Zapracujte velkorysou vrstvu zralého kompostu nebo kvalitního zahradního substrátu, který zlepší strukturu půdy a dodá živiny. Pokud je půda příliš těžká a jílovitá, přidejte také hrubý písek pro lepší propustnost.

Při samotné výsadbě respektujte potřeby jednotlivých rostlin — jejich nároky na prostor, světlo i sousedství. Vyšší rostliny sázejte do zadní části záhonu, nižší dopředu. Správná kombinace rostlin nejen krásně vypadá, ale také přirozeně potlačuje plevele a podporuje zdraví celého záhonu. Nový záhon pravidelně zalévejte a brzy vás odmění bujným a krásným růstem.

Jak a kdy zasadit semínka papriky?

Aby semena vyklíčila rychleji, můžete je před zasazením namočit na jeden den ve vlažném bylinkovém nálevu (vhodnými bylinkami jsou heřmánek, kopřiva nebo pampeliška). Jelikož mají papriky dlouhou vegetační dobu, semínka je nutné zasadit už v zimě, nejlépe v polovině února. V této fázi ideálně poslouží truhlík s lehkým substrátem. Klíčícím rostlinám zajistěte dostatek tepla (pokojová teplota postačí) a přímého slunce.

Až se rostlinkám vytvoří dva listy, přesaďte je do samostatných květináčů. Můžete použít i vymyté kelímky od jogurtu.

Sázení rostlin a péče o ně

Jakmile sazenice dorostou přibližně do 30 cm, vystavte je na několik dnů slunci a větru, aby přivykly venkovním podmínkám, a kelímky dobře prolijte. Sazenice z kelímků vytahujeme i se substrátem prorostlým kořeny. Samotné sázení by mělo proběhnout až v polovině května, kdy už nehrozí příliš chladné počasí. Do skleníku můžete vysazovat dříve. Rozestupy mezi rostlinami volte podle vzrůstu odrůdy, obvykle se doporučuje asi 40–60 cm. Zvolte slunečné a teplé místo. Protože jsou papriky náročné na živiny, je žádoucí půdu přihnojovat.

Ochrana papriky před škůdci

Rostliny můžou napadnout svilušky nebo mšice. V takovém případě je nutné jednat rychle, protože se škůdci rychle množí. Při volbě postřiku mějte na paměti, že plody budete jíst, proto vyberte zdravotně nezávadné přípravky (na bázi řepkového oleje a lecitinu). Pokud jsou mezi rostlinami správné rozestupy, houbové choroby se jim nejspíše vyhnou. V důsledku častého deště se může na paprikách vyskytnout plíseň, je proto vhodné vytvořit ochrannou bariéru z fólie.

Jak začít se zazimováním muškátů?

Muškáty nemusíte vyhazovat, stačí je uložit k zimnímu spánku, nenuťte je kvést během zimního období, jen se vysílí a uhynou. Musíme přijmout opatření, abychom růstu zabránili, přitom je udrželi životaschopné. Od poloviny září přestáváme hnojit hnojivy, která podporují růst a kvetení. Ke konci října s veškerým hnojením přestaneme a začneme omezovat i zálivku, ještě před prvními mrazíky. Zároveň je seřízneme tak, aby měly jen 1/3 původní velikosti, řežeme těsně nad kolínkem.

• Muškáty důkladně zkontrolujte, abyste nezazimovávali napadené a nemocné rostliny.
• Může se stát, že muškáty zazimujete i s vajíčky mšic a plísňovými spory, proto je na zvážení, použít postřik proti škůdcům a plísním jako prevenci.
• Odstraňte zbylé listy a květy. Umístěte je na chladné místo, např. do chodby.
• Nejvhodnější je teplota 6-8⁰ Muškátům dopřáváme občasnou zálivku. Zhruba 1x týdně (nebo 1x 14 dní), ale jen tolik, aby zemina nevyschla.
• Rostlinka nesmí vykvést a růst, pokud se stane, květy odštípneme.
• Jako ostatní rostliny vyžadují světlo, neukládejte je do sklepů nebo temných místností.
• Převislé muškáty zkraťte přibližně na 15cm.
• I zazimované muškáty pravidelně kontrolujte, pokud objevíte náznak choroby, rostlinku odstraňte a ostatní ošetřete. Nejlépe chemickým postřikem nebo umístěte přírodní lepové destičky, které lákají škůdce.

Péče o muškáty i po zimě

Na konci února můžeme poprvé muškáty přihnojit. Od začátku března zvyšujeme frekvenci zálivky. Pokud vyrostou nové výhony, zkrátíme je a můžeme vypěstovat nové sazenice. Od dubna můžete přihnojovat pravidelně 1x týdně.

Mech je z trávníku možné odstranit mechanicky nebo chemicky

Obecně je možné se mechu z trávníku zbavit dvěma různými způsoby:

• První řešení je mechanické, kdy k odstranění přispějí hrábě nebo ruční či motorový vertikutátor. Jeho práci trávník ocení i z toho důvodu, že ho kromě mechu oprostí i od plevele a zbytků odumřelých rostlin, čímž dojde k lepšímu provzdušnění.
• Druhou možností, jak se zbavit mechu z trávníku, je užití rozličných chemických přípravků, jež jsou nejčastěji na bázi zelené skalice. Železo představuje pro trávník stopový prvek, kdežto mechy se s ním nejsou schopné vypořádat.

Mech se na zahradu nevrátí, jen když se odstraní příčiny jeho výskytu

V okamžiku, kdy se zahrádkář mechu z trávníku zbaví, by si měl především položit nejdůležitější otázku spojenou s příčinami jeho výskytu. Těch by se měl pokusit vyvarovat. Obvykle se jedná o takzvané „skalpování“ trávníku, kdy je trávník sečen příliš nakrátko, což ho oslabuje. Mechům rovněž dělá dobře, když je někde na zahradě přílišný stín nebo velké zamokření půdy. Daří se jim i tehdy, když není trávník dostatečně vyživován, kupříkladu mu chybí dusík a hnojiva.

Efektivní prevenci před výskytem mechu představuje obrana trávníku proti nadměrné zátěži, jež může mít za následek zhutnění půdy, což opět vyústí ve vyklizení prostoru mechům. Speciálně je potom na místě zmínit specifický nešvar dnešní doby, který představuje časté mulčování. Pokud totiž nestačí posečená tráva včas shnít, vytvoří nepropustnou plsť, která je pro mech lákavou pozvánkou na zahradu.

Zimostráz bývá odborníky považován za jednu z nejstarších dekoračních rostlin. Dřevina se našem území pěstovala především v městských a zámeckých parcích. Na venkově bychom se s ní v minulosti setkali jen zřídka, je totiž jedovatá a pro hospodářská zvířata tedy smrtelně nebezpečná. Dnes se s ní můžeme setkat takřka ve všech parcích a zahradách.

Období výsadby

Vhodným obdobím pro výsadbu této dřeviny je jaro a podzim.  Na jaře dochází k tání a půda je tedy dostatečně vlhká, což rostlině usnadňuje zakořenění. Pokud se chystáme rostlinu zasadit na podzim, měli bychom pamatovat na to, že potřebuje k zakořenění až čtyři týdny. Nejpozději bychom ji tedy měli zasadit na začátku října. Rostlina tak bude mít dostatek času na to, aby zakořenila a posléze přezimovala. K přesazování zimostrázu je pak vhodnější jaro. Dřevina tak získá dostatek času na to, aby znovu kvalitně zakořenila a úspěšně přečkala zimu.

Půda a stanoviště

Při výsadbě je důležité zvolit správné stanoviště. Zimostráz patří k poměrně nenáročným rostlinám. Nejlépe se mu bude dařit ve vápenité a hlinité půdě, která je propustná a vlhká. Pozor, neměla by být přemokřená. Ačkoliv zimostráz náleží k poměrně odolným rostlinám, měli bychom ho umístit do polostínu či stínu. Přímé slunce rostlinu poškozuje a způsobuje jí popálení a žloutnutí listů. Rovněž bychom měli zimostráz držet dál od domácích mazlíčků, protože by neměl přijít do styku s psí močí. Zimostráz není náročný ani na zálivku, stačí tedy, když mu ji budeme dopřávat pouze během dlouhých období sucha. Na jaře bychom pak neměli zapomínat na pravidelné hnojení.

Stříhání

Jak již bylo zmíněno v úvodu, zimostráz patří k dekoračním rostlinám. Používá se především do živých plotů, jako obruba záhonů, chodníků a cest. Dřevinu lze pomocí nůžek na živý plot různě tvarovat, populární je například tvar krychle či koule. Optimální dobou pro tvarování zimostrázu je konec jara a léto. Odborníci doporučují stříhat zimostráz jednou měsíčně.

Nemoci a škůdci

Smrtelné nebezpečí pro zimostráz představuje zavíječ (Cydalima perspectalis). Zelené housenky tohoto škůdce žijí v listech keře a požírají ho zevnitř. Vzhledem k barvě housenek dochází k odhalení nákazy často až ve chvíli, kdy jsou napadeny vnější listy dřeviny. V dané fázi nákazy je ale už na záchranu zimostrázu pozdě. Napadení lze předcházet pravidelnou kontrolou keře, při které bychom se měli zaměřit především na jeho vnitřek. Výskyt zavíječe často signalizují pavučinky. Pokud je keř malý a nákaza není rozsáhlá, můžeme se ho pokusit odstranit ručně či s pomocí silného proudu vody. Je-li postižení rozsáhlé, použijeme chemický postřik.

Jemná pavučinka se na zimostrázu objevuje také při napadení sviluškami (Eurytetranychus buxi). Napadené listy ale nejsou požírány, nákaza se projevuje světlými skvrnami na listech, jejich šednutím, reznutím a sesycháním.

Keře bývají také často napadeny merou (Psylla buxi). Nymfy a dospělí jedinci tohoto hmyzu často sají na listech, postižené listy tedy bývají světlejší a mívají tvarové deformace. Šetrnou prevencí proti meře je pravidelné stříhání keřů. Dochází při něm k odstraňování konců rostliny, ve kterých mera sídlí. Listy napadené merou bývají lepkavé a nákazu si tedy můžeme splést s mšicemi, ty ale zimostrázy zpravidla nenapadají.

Rybízová šťáva za studena

Během letních dnů bude rozhodně oblíbená rybízová šťáva. Příprava potrvá 3 dny a budeme potřebovat:

• 1 kg rybízu
• 1 kg cukru (krupice)
• Lžička kyseliny citronové
• Špetka kyseliny sorbové

Během prvního dne rybíz omyjeme, zalijeme litrem horké vody, přidáme kyselinu citronovou a 24 hodin necháme louhovat.

Druhý den scedíme přes jemné sítko. Dužina se tam nesmí dostat, protože by se ve šťávě zkazila. Přidáme cukr a opět necháme 24 hodin odležet.

Třetí den promícháme, přidáme kyselinu sorbovou, aby se šťáva nezkazila. Poté je šťáva hotová, jenom přelijeme do nádob a můžeme začít ochutnávat.

Rybízový likér

Dospělé určitě také potěší recept na likér. Pro výrobu budeme potřebovat:

• 1 l černého rybízu
• 0,5 l vody
• 1 lžička mleté skořice
• 0,375 g cukru
• 1 vanilkový cukr
• 0,25 l rumu

Černý rybíz asi 20 minut svaříme s horkou vodu. Potom scedíme, vymačkáme, přidáme cukru a vaříme. Až se rozpustí, nasypeme vanilkový cukr se skořicí a počkáme, než to vychladne. Nakonec přilejeme rum a přelejeme do lahví.

Rybízová zmrzlina

V létě každého potěší recept na domácí zmrzlinu. Na přípravu budete potřebovat:

• 0,5 l rybízu
• 250 g třtinového cukru
• 1 zakysanou smetanu

Umytý rybíz rozmačkáme, smícháme s cukrem a přidáme jednu zakysanou smetanu. Rozmixujeme a dáme na 12 a více hodin do mrazáku. Tím je zmrzlina hotová.

Rybízový čaj

Na chladnější dny je také super udělat si rybízový čaj. Je velmi vhodný na bolest v krku a jeho příprava není vůbec náročná.

Připravíme si dvě lžíce černého rybízu a hrnek vody. Dvě lžíce černého rybízu zalijeme horkou vodou a deset minut počkáme. Pak je čaj připraven ke konzumaci.

Jak si vypěstovat vlastní Ginkgo?

Jelikož se jedná o strom, který dorůstá do výšky několika metrů a jeho původ sahá až do doby pravěku, můžeme ho zasadit prakticky kamkoli. Je totiž velmi odolný na škodliviny v městském vzduchu, vydrží suchou půdu a nepotřebuje ani žádné zvláštní živiny. Často se díky tomu vysazuje v městských parcích. Trhat v parku jeho listy, abychom si z nich později udělali čaj posilující paměť, to není nejlepší nápad. Mnohem praktičtější bude vysadit si stromek doma – na zahradu, nebo třeba i na balkon do květníku.

Pokud bychom ho chtěli pěstovat doma, bylo by dobré najít mu přece jen místečko, kde se mu bude dařit. V tom případě je vhodné zasadit ho do propustné, sušší jílovité hlíny, na místo chráněné před přímým sluncem a větrem. Jelikož je imunní proti veškerým chorobám a škůdcům, nemusíme se bát vysadit ho i vedle rostlin, které jim snáze podléhají.

Samec a samice

Pokud chcete využívat tento stromek se zajímavě tvarovanými listy pouze na okrasu, není třeba řešit, jakého je pohlaví. Pokud byste však chtěli, aby plodil, je potřeba zjistit, zda je samčí, či samičí. A samozřejmě je také nutné pořídit oba druhy, aby se navzájem opylovaly. Jeden samčí strom dokáže opylovat až pět samičích. Je nutné počítat s tím, že nově zasazený stromek hned tak plodit nezačne. Trvá mu to někdy až 35 let.

Kdy trhat listy na sušení?

Vypěstovat si ji doma není nijak složité. Listy na čaj můžete sbírat na konci léta, nebo začátkem podzimu, ještě před tím, než začnou měnit barvu. Pak jsou ideální na čaj i výrobu zmíněných mastí.

Proto nečekejte na zázrak a zlepšete svou paměť či duševní zdraví co nejdříve. Ginkgo bilobu můžete zakoupit jako stromek zasazený v květináči kdykoli během roku v hobby marketech a tak si můžete listy na čaj nasušit třeba už za pár měsíců.